V první části expozice se informace z panelů soustředí na to, proč se studenti stali jednou z klíčových skupin, které přispěly k pádu režimu, a jaké problémy tato první fáze revoluce obnášela. V druhé části se věnují postupné institucionalizaci výsledků revoluce v podobě přerodu parlamentu, prvních svobodných voleb a vyjednávání o vládách. Na závěr výstava klade otázku, jak se proměňovalo připomínání revoluce v české společnosti a s jakými hodnotami si tuto historickou událost spojujeme dnes. Autory výstavy jsou Blanka Mouralová a Václav Sixta.

Podle vedení čtvrté městské části je velmi důležité si podobná výročí připomínat. „Domnívám se, že je připomínání doby sametové revoluce velmi důležité hned z několika důvodů. Především proto, abychom si uvědomili, že žít ve svobodném světě není v některých zemích běžné a normální. To, co my bereme za standardní věc a neumíme si představit jinou situaci, než že se můžeme svobodně rozhodovat, svobodně cestovat, svobodně studovat a i svobodně si říkat, co chceme, tak v některých zemích to není stále ještě dnes možné. Před rokem 1989 to rozhodně nebylo možné vůbec. Lidé, kteří byli, řekněme svobodomyslní, tak byli často zavíráni, utlačováni a nemohli vykonávat profesi, kterou vystudovali nebo kterou chtěli dělat,“ uvedl při vernisáži starosta MČ Praha 4 Ondřej Kubín (ODS).

„Moc rád bych zde poděkovat partnerům výstavy - Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek - bez jejichž pomoci by zde Praha 4 tuto unikátní výstavu nemohla hostit. Jsem strašně rád, že samotná výstava není jen dokumentace známých faktů o studentské demonstraci 17. listopadu 1989, ale že se věnuje i určitým paradoxům, které tento den i dny následující přinesly,“ vysvětlil pozadí výstavy místostarosta MČ Praha 4 Michal Hroza (TOP 09).