Proces s Miladou Horákovou a dalšími dvanácti obžalovanými posloužil komunistickému režimu k likvidaci politických odpůrců, ale především k zastrašení široké veřejnosti a potlačení jakéhokoliv projevu názoru, který by byl v rozporu s komunistickou ideologií. Milada Horáková byla jedinou ženou popravenou v rámci politických procesů padesátých let a díky své neústupnosti před soudem se stala symbolem odporu proti vládnoucí komunistické straně.

„Hodnoty, které Milada Horáková před nespravedlivým soudem a v celém svém životě prosazovala a bránila, pro které byla nespravedlivě obviněna, postavena před soud a odsouzena k trestu smrti, jsou i naše hodnoty. Jsou to hodnoty svobodné, demokratické a otevřené společnosti, ve které stát není vrchností nad občany, kde odlišný názor, ani kritika státu nebo jeho představitelů nesmí být příčinou útisku jednotlivce a politická činnost nemůže být důvodem ke kriminalizaci,“ uvedla při této příležitosti starostka Irena Michalcová (ANO 2011). „Postůjme na okamžik v úctě před odkazem Milady Horákové, vzdělané ženy a demokratické političky, a nezapomínejme na něj.“

I když se mnohé významné osobnosti, mimo jiné Albert Einstein, Winston Churchill a Eleanor Rooseveltová, snažili svými dopisy získat pro souzené milost, byla Milada Horáková s třemi dalšími obžalovanými 8. června 1950 odsouzena k trestu smrti oběšením. Justiční vražda, nikoli poprava, byla vykonána 27. června 1950. Z nedávné studie vyplývá, že Milada Horáková byla zbavena života zvláště krutým způsobem, když ji kat nechal v oprátce několik minut pomalu se dusit.

Pietního aktu v Pankrácké věznici se za MČ Praha 4 zúčastnil rovněž místostarosta Michal Hroza (TOP 09).

Malou fotogalerii z piety v Pakrácké věznici najdete na odkazu ZDE a z podobného setkání na Vyšehradě pak ZDE .