Ing. Vladimír Prchlík

Vladimír PrchlíkVladimír Prchlík se narodil 22. března 1929 v Praze na Spořilově. Tamtéž navštěvoval obecnou školu. V září roku 1939 Vladimíra rodiče přihlásili na housle a láska k hudbě ho již nikdy neopustila. Chodil k soukromému profesorovi Františku Rovenskému, který působil jako koncertní mistr v orchestru divadla Oldřicha Nového (spolu s manželkou Mílou, profesorkou klavíru, byli vyhnáni v době obsazení Sudet ze slezského pohraničí a usídlili se na Spořilově, kde začali přijímat první žáky).

Ve studiu pokračoval na reálném gymnáziu v Praze – Michli. Zde učinkoval ve studentskémo smíšeném sboru, vedeném profesorem Jaromírem Kloboukem. Sbor se vypracoval na vysokou úroveň a pravidelně pořádal veřejné žákovské koncerty ve Smetanově síni nebo v michelské sokolovně, právě tak, jako uvedl na scéně divadla Na Fidlovačce dětskou operu "Ogaři“ od mistra Jaroslava Křičky.

Po osvobození v květnu 1945 nastoupil Vladimír jako šestnáctiletý dorostenec a houslista do salónního orchestru spořilovského Sokola, který často účinkoval při slavnostních akademiích k různým výročím, při zábavách společenských organizací na Spořilově a při tradičních sokolských šibřinkách.

Po maturitě nastoupil Vladimír v září 1948 na Vysokou školu elektrotechnického inženýrství ČVUT v Praze, kde po skončení vysoké školy v roce 1952 zůstal pracovat na jako asistent na katedře elektroenergetiky. Po šesti letech pak nastoupil do Státního ústavu pro projektování chemického průmyslu Chemoprojektu v Praze jako projektant elektroenergetických zařízení a později přešel do projektového ústavu Kovoprojekta.

Po přechodném uvolnění politických poměrů v době Pražského jara byl Vladimír Prchlík na konkurz přijat do pražské pobočky Výzkumného střediska pro ochranu životního prostředí - Program OSN/SZO se sídlem v Bratislavě.

Po zrušení pražské pobočky přešel do ústředí Střediska do Bratislavy, kde pracoval po celých sedm let do roku 1975, zejména při řešení otázek ochrany a tvorby životního prostředí v modelovém území "PRAHA“. V té době se bratr Prchlík věnoval zejména vědecké práci. Tehdy, v sedmdesátých letech, nebyl ještě tento obor na ČVUT v Praze úředně uznáván za vědeckou disciplínu. Díky studijnímu pobytu na předních vědeckých pracovištích ve Velké Británii a v Kanadě získal cenné odborné poznatky a jazykové znalosti z odborné angličtiny. Mohl proto v roce 1983 úspěšně ukončit svoje studia obhajobou kandidátské disertační práce na téma "Vliv energetiky na životní prostředí“ na Slovenské vysoké škole technické SVŠT v Bratislavě.

Po návratu do Prahy nastoupil do Výzkumného ústavu palivoenergetického komplexu v Běchovicích. Po listopadové revoluci 1989 nastoupil jako jeden z prvních zaměstnanců na nově založené Ministerstvo životního prostředí do odboru mezinárodních vztahů, kde pracoval až do svého odchodu do důchodu.

Vladimír Prchlík pěstoval trvale svoji velkou zálibu - hru na housle. V padesátých letech vstoupil do Symfonického orchestru Dopravních podniků, účinkoval na kůrech různých kostelů jako člen Orchestru a chrámového sboru U Křižovníků. V posledním období byl členem Symfonického orchestru ČVUT Praha a účastnil se řady vystoupení doma i v zahraničí. V šedesátých letech jako primáš orchestru Vycpálkova souboru písní a tanců podnikl řadu zájezdů na mezinárodní festivaly a přehlídky lidové tvořivosti doma i v zahraničí.

Významnou je též jeho dlouhodobá angažovanost ve spořilovském Sokole.

Zveřejněno: 28.08.2014 – tiskový referent David Polák
Vytisknout